Přetisky Sudet a Moravské Ostravy

Aš / Asch

Aš / Asch

Tento krátký přehled přetisků Aše (Asch) si klade za cíl představit českým a slovenským sběratelům a badatelům toto provizorní vydání a podnítit je ve sběru informací a doplnění tohoto článku. K výzkumu jsem použil německy psanou literatůru, rozhovory s Gerhardem Späthem a veřejně přístupné zdroje. Tímto článkem jsem chtěl požádat další sběratele těchto provizorii, kteří vědí více o sdílení informací. Tyto nové informace bych přidával do těchto článků. Prosím kontaktujte mě na stránce Kontakt.

Mezi pohořím Smrčiny a Krušnými horami se nacházi Ašský výběžek, který je ze tří stran obklopen Německem. V této oblasti žilo přibližně 45 000 obyvatel, kteří byli prakticky ze 100 procent Němci.

Pohlednice vyobrazující pohled na kostel svatého Mikuláše v Aši (v tzv. Sudetské župě)
Pohlednice vyobrazující pohled na kostel svatého Mikuláše v Aši (v tzv. Sudetské župě)

Troška historie

 Ašský učitel tělocviku Konrád Henlein 1. října 1933 založil Sudetoněmeckou vlasteneckou frontu, která již s názvem Sudetoněmecká strana (SdP) získala ve volbách v roce 1935 70,84 % hlasů a stala se nejsilnější v předmnichovské republice.

Aš se stala výchozím bodem sudetoněmeckého hnutí. Henlein inicioval vydání tzv. Karlovarského programu, ve kterém SdP požadovala „řešení“ sudetoněmecké otázky. Situace se vyhrotila v roce 1938, kdy v předvečer Henleinových narozenin 5. května procházel Aší průvod 21 000 příznivců hnutí z celého Chebska, kteří zdravili shromážděné davy voláním „Sieg Heil“. V průběhu září 1938 dochází, stejně jako na jiných místech pohraničí s Německem, k ozbrojenému pokusu henleinovců o puč. Výsledkem jsou mrtví a zranění. Na to reaguje československá vláda vyhlášením stanného práva a obsazuje pohraniční okresy vojskem. 18. září v noci ze soboty na neděli byl přepaden celní uřad Neulaufen. Kvůli stoupající nervozitě na obou stranách se strhla šarvátka na hranicích. Čeští pohraničníci vypálili světlice, aby varovali české uřady v Aši. Ti informovali Ústředí v Chebu a do Aše byla vyslána vojenská jednotka. Ve vzduchu bylo cítit napětí, lidé nervózně očekávali zprávy z Berlína i z Prahy. 21. září “Der Melniker Sender” německy oznamuje, že spřátelené země Francie, Anglie a Itálie doporučily Československu přijmout Hitlerovy požadavky na odtržení Sudet. Československá vláda musela tyto požadavky přijmout.

V reakci na tento vývoj situace se SdP podařilo obsadit policii a vládní úřady. V návaznosti na téma tohoto článku je asi nejdůležitější událostí obsazení největšího poštovního úřadu ze tří v okrese, Aš 1. Úřednici měli tajně nařízeno odvézt všechnu hotovost a zásoby známek. Měli na to připravené nákladní auto pronajaté od jedné ašské spediční firmy a měli vše odvézt do Hořovic u Plzně. Jeden německý zaměstnanec úřadu, který se kolem 9. hodiny vracel autem na poštovní úřad Aš 1 z nádraží, si uvědomil, co se děje, a okamžitě to otočil, zaparkoval auto do blizké uličky a informal jednotky Freikorpsu, které zvenku obklíčily úřad. Jednotky Freikorps začaly střežit celé okolí a zaměstnanci už neměli nejmenší šanci na útěk s hotovostí a ceninami. Po 9. hodině večer dostali úředníci rozkaz od ozbrojenců úřad opustit a nic nepoškodit. Poté je Freikorps transportovali za hranice. V reakci na tyto události začali čeští obyvatelé v obavách opouštět město a představitelé SdP ještě téže noci vyhlásili „Svobodný stát Aš“, který zahrnoval celý ašský výběžek. Devět dní před podepsáním Mnichovské dohody přepadly jednotky Freikorpsu Ašskou celnici a odzbrojily české policisty a četníky. Budovaly protitankové zátarasy z poražených stromů, na silnicích do Chebu a u Goethova kamene zřídily velitelství. U Hazlova došlo ke střelbě a „Svobodný stát Aš“ začalo hromadně opouštět české obyvatelstvo.

Jednotky Freikorps na cestě z Aše do Hazlova (září 1938).
Jednotky Freikorps na cestě z Aše do Hazlova (září 1938).

V následujících dnech nebylo žádné spojení s okolním světem. Mohlo se pouze do Bavorska nebo do Saska, ale směrem k Chebu bylo vše uzavřené. Žádná česká noha nesměla vstoupit na území Svobodného státu Aš. Ve školách se nevyučovalo, práce byla zastavena. Obyvatelstvo oslavovalo v ulicích. V tělocvičně bylo shromážděno na 300 německých antifašistů a českých úředníků. Ti byli odvezeni do Německa a tam řadu dní internováni. Jejich rodiny, pokud včas neuprchly, byly vyhnány. Československý prezident Edvard Beneš o několik dní později Hitlerovy požadavky odmítl a nařídil v ČSR všeobecnou mobilizaci. Exekutiva SdP prohlašuje: „Mobilizace pana Beneše v Praze nemá platnost pro „Svobodný stát Aš“. Kdokoliv by se pokusil podřídit se nařízení z Prahy (splnil rozkaz o mobilizaci) je považován výkonnou mocí SdP za velezrádce, a tak s ním bude i naloženo.“ 3. října v 8 hodin ráno napochodovaly do města všemi hraničními přechody jednotky Wehrmachtu a v 11:15 překročil již neexistující hranici ve Wildenau Adolf Hitler, kterého nadšeně vítali obyvatelé Aše.

Jednotky Freikorps v Aši (září 1938).
Jednotky Freikorps v Aši (září 1938).

Tím skončila historie Svobodného státu Aš, který disponoval vlastní správou, nařídil jízdu vpravo a dokonce vydával vlastní poštovní známky, o kterých je tento článek. Sudety tímto připadly Německu.

Ašské přetisky

Ašské provizorní vydání obsahuje jen 5 známek a má poštovní platnost od 22. 9. 1938 do 19. 10. 1938. Těsně před půlnocí 21. 9. 1938 převzala SdP kontrolu nad hlavním poštovním úřadem Aš 1 a dosadila do jeho vedení služebně nejstaršího sudetského poštovního úředníka Georga Gemeinhardta. Přetištěné známky se začaly lepit na pohlednice, které se s notnou přirážkou k ceně prodávaly na poštovních úřadech a sloužily k financování provozu „svobodného státu Aš“ a jednotek Freikorps. Uvádí se, že tato akce přinesla výtěžek 25000 Kč. Přetiskové chyby a posunuté přetisky u těchto známek se okamžitě staly vyhledávanými raritami mezi sběrateli. K největším raritám patří známky s přetisknutým kuponem.

Aš přetisk známky - státní znak - Michel 1Ia
Mi. 1Ia (10380 ks)
Aš sudetský přetisk známky - sudety - státní znak - Michel 2
Mi. 2 (7580 ks)
Aš sudetský přetisk známky - sudety - státní znak - Michel 3
Mi. 3 (17864 ks)
Aš sudetský přetisk známky - sudety - státní znak - Michel 4a
Mi. 4a (42575 ks)
Aš sudetský přetisk známky - sudety - Masaryk - Michel 5
Mi. 5 (11860 ks)

Přetisk byl proveden tiskárnou Fa. Albert Gugath, Buchdruckerei v Aši. V prvním vydání byly přetisknuty jen známky s hlavou Edvarda Beneše a T. G. Masaryka. Tyto nestačily, tak byly v druhém tisku přetištěny i známky s erbem. Tisková forma obsahovala 50 kusů známek (5 vodorovných řad na 10 vertikálních).

Přetisk nominální hodnoty byl proveden knihtiskem (knihtisk je charakteristický svou vahou, na druhé straně známky je zřetelně vidět vytlačená nominální hodnota).

Aš přetisk známky 1938 | 50 haléřů | Sudety | Sudetenland
Aš přetisk známky 1938 | 50 haléřů | Sudety | Sudetenland
Přetisk Aš | Asch | Sudetenland | 1.20
Přetisk Aš | Asch | Sudetenland | 1.20
Aš sudetský přetisk známky - sudety - státní znak - Michel 4 DDD
Mi. 4 DDD (? ks)
Aš sudetský přetisk známky - sudety - státní znak - Michel 4 DDD
Mi. 4 DDD (? ks) (3x vystouplá nominální hodnota)

Kniha „Die Postwertzeichnen des Sudetenlandes“ uvádí odpověd Gustava Ludwiga, člena SdP na dotaz na přetiskové zvláštnosti. (přeloženo do češtiny níže): 

Gustav Ludwig  

Aš, Sudetská župa, 7. června 1939 

Wilhelm-Jäger-Gasse 8 

Sudetská župa 

————————— 

Vykonavatel výkonné moci SdP, 

Poštovní úřad  

Pán Hans Däumler 

Hof (Bavorsko), Lorenzstrasse 28  

    Na váš dotaz na obrácené přetisky a černý přetisk zelené 1.20/50h známky s Benešem. Vám sděluji, že tyto přetisky byly vydány nedopatřením a ve velice nízkém nákladu. Vznikly v prvním i v druhém vydání. Ty, které jste předložil určitě pocházejí z druhého vydání, u kterého se větší i menší bloky a páry musely před tiskem lehce připevnit na tenký papír. Ve spěchu se stalo, že se známky nepřiložily přesně a nebo se tenký papír přetočil. Černý přetisk na zelené 1.20/50h známce s Benešem se stal, protože černá barva ještě nebyla smyta a červená ješte nebyla nanesena, když tato známka přišla do tisku. Tento omyl byl brzy spatřen a napraven. Počet přetisků černou barvou je nepatrný. 

podepsán: Gustav Ludwig 

50-haléřová známka s Edvardem Benešem z tiskové desky 1 a 2

Tato známka byla dlouho podceňována. Je velice zajímavé, že byla tištěna dvěmi rozdílnými tiskovými deskami. Obrázek Edvarda Beneše z desky 1 má světlé ucho a obrázek Edvarda Beneše z desky 2 má ucho tmavé (později dogravírováno). Edvard Beneš z obou tiskových desek je oražen přetisky všech 6 sudetských měst. Zvláštnost sudetských přetisků je, že často jsou přes ucho a né vždy je možné určit tiskovou desku. U známek, kde je rozpoznatelná tisková deska č. I, je přirážka na ceně.

deska 1 (ovál v uchu bílý)
deska 2 (ovál v uchu šrafovaný)
Aš sudetský přetisk známky - sudety - státní znak - Michel 4 a
Mi. 4a deska 1 (ovál v uchu bílý)
Aš sudetský přetisk známky - sudety - Benes - Michel 4 a deska 2
Mi. 4a deska 2 (ovál v uchu šrafovaný)

Při přetisku čísla 1 nestačila tlustá písmena na celý arch. Proto byla spodní řada archu opatřena tenkými písmeny. Tak vznikl typ 1 II s malým vydáním jen 1 269 kusů, z toho 240 na nazelenalém papíře. Naproti tomu číslo 1 I s vydáním 11 421 kusů a z toho 611 kusů na nazelenalém papíře.

Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - státní znak - Michel 1IIa
Mi. 1IIa (1269 ks)

Svislých a spojených párů čísla 1 I a 1 II existuje 240 kusů, z toho je 70 kusů na nazelenalém papíře a 30 kusů s obráceným přetiskem. Známky s obráceným přetiskem a obzvláště poštovně nepoužité kusy jsou velmi vzácné.

Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - státní znak - Michel 1 I a & 1 II a
1 I a & 1 II a (240 ks)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - státní znak - Michel 1 I a K & 1 II a K
Mi. 1 I a K & 1 II a K (30 ks)

Také známky s Edvardem Benešem nabízejí kromě zvláštnosti “2 tiskových desek” i jednu další odlišnost. Při pozdějším druhém tisku někdo zapomněl smýt černou barvu, takže byl Beneš omylem přetisknut černou barvou místo červené. Po dvou tiscích byla chyba napravena. Tímto vzniklo 100 raritních kusů. Zajímavé je, že každý tisk byl proveden na známku z jiné tiskové desky, takže tato rarita existuje na dvou tiskových deskách.

Aš sudetský přetisk známky - sudety - státní znak - Michel 4 b
Mi. 4b (100 ks)

Existují dvojité přetisky, obrácené přetisky, přetisky posunuté do obou stran, částečné přetisky (ty, které přesahují na známku z obou stran, jsou považovány za dvojitý přetisk). Tyto zvláštnosti dělají přetisky Aše velmi zajimavými. Několik těchto zvláštností je vyobrazeno níže.

Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - státní znak - Michel 1 I a K
Mi. 1 I a K (40 ks)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - státní znak - Michel 1 II a K
Mi. 1 II a K (44 ks)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - státní znak - Michel 3 K
Mi. 3 K (82 ks)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - státní znak - Michel 3 S
Mi. 3 S (88 ks)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - státní znak - Michel 2 K
Mi. 2 K (80 ks)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - státní znak - Michel 2 S
Mi. 2 S (80 ks)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Benes - Michel 4 a K
Mi. 4 a K (70 ks)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Benes - Michel 4 b K
Mi. 4 b K (2 ks)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - státní znak - Michel 3 Z
Mi. 3 Z (? ks) (načervenalý papír)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Benes - Michel 4 a DD II
Mi. 4 a DD II (? ks)
Aš sudetský přetisk známky - sudety - Masaryk - Michel 5 K
Mi. 5 K
Aš sudetský přetisk známky - sudety - Masaryk - Michel 5 S
Mi. 5 S
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Benes - Michel 4 a s kuponem
Mi. 4 a s kuponem
Aš sudetský přetisk známky - sudety - Masaryk - Michel 5 DD
Mi. 5 DD (? ks)
Aš sudetský přetisk známky - sudety - státní znak - Michel 3 šestiblok
Mi. 3 (6)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Benes - Michel 4 a DD (1x), 4 a (3x)
Mi. 4 a DD (1x), 4 a (3x)
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Michel 1 I a / 1 II a desetiblok
Mi. 1 I a / 1 II a desetiblok

Oslavné razítko

Ašské přetisky/dopisy často mají tzv “červené oslavné razítko”,  které mělo složit poctu jednotkám Freikorps. Razítko se oráželo na všechny pohlednice ještě před poštovním použitím, proto existují i poštovně nepoužité orazítkované kusy. 

Na razítku je text: 

Wir haben das Joch getragen, nun sind wir frei und bleiben frei. Postamt Asch 1, am 21. September 1938 

 

Toto razítko existuje ve 3 variantach. 

  1. Typ 1 – hákový kříž a věnec z dubového listí v textu (nejčastější varianta) 
oslavné razítko Aš - typ 1 - Sudety - Sudetenland - 1938
Typ 1 - hákový kříž a věnec z dubového listí v textu (nejčastější varianta)

Typ 2 – hákový kříž a věnec z dubového listí nad textem (raritní varianta) 

oslavné razítko Aš - typ 2 - Sudety - Sudetenland - 1938
Typ 2 - hákový kříž a věnec z dubového listí nad textem (raritní varianta)

Typ 3 – hákový kříž a věnec z dubového listí nad textem s chybou v textuSemptembermísto “September”. (velmi raritní varianta) 

Celebratory postmark | As | Sudetenland 1938 | German stamps
Typ 3 - hákový kříž a věnec z dubového listí nad textem s chybou v textu “Semptember” místo “September”. (velmi raritní varianta)

Fronthilfekarte

 

SDP si pomocí známek a poštovních prostředku obstarávala finance, které používala na plat přislušníku Freikorps, úředníků a dalších státních orgánů. Kvůli toho byly vydávány tzv. “Fronthilfekarten” (pohlednice). Jejich cena byla velmi vysoká. Pohlednice s hodnotou 50 haléřu se prodávala za 2 koruny a 50 haléřu a za pohlednici s hodnotou 1.20 Koruny se platilo dokonce 5 korun. Porto 50 haléřů platilo jen pro Aš a 1.20 koruny pro mezistátní zásilky. 

Zhruba čtyři pětiny pohlednic měly motiv Freikorps s vlajkou hákového kříže v pozadí  s Bismarckovou rozhlednou. Další zhruba jedna pětina měla různé motivy jako portréty, mládež etc… V knize “Die Postwertzeichnen des Sudetenlandes” se píše o obrovské poptávce a to né jen k poštovnímu využití, ale i jako vzpomínkový předmět na “osvobození”. Obrovská poptávka byla hlavní důvod dlouhé pracovní doby na poštovních úřadech. Existují i razítka s časem 24:00. 

Výtěžek z prodeje těchto pohlednic (s nalepenou známkou a červeným razítkem) se použil k financování SdP. Proto jsou nepoužité pohlednice vzácnější. 

Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Fronthilfekarte - propagandisticka pohlednice - Michel 1 II
1 II a na Fronthilfekarte
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Fronthilfekarte - propagandisticka pohlednice - Michel 4b
4 b na Fronthilfekarte
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Fronthilfekarte - propagandisticka pohlednice - Michel 4a
4 a na Fronthilfekarte
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Fronthilfekarte - propagandisticka pohlednice - Michel 4a
4 a na Fronthilfekarte

Poštovní razítko Aše

  Podle knihySudeten-Deutsche Befreiungs-Stempel 1939používal české razítko typu4 a“ v černé barvě 

Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - poštovní razítko

Česká razítka: 

       Aš 1 –  s písmeny –  c p, 1 b, 3 c, 3 d, 3 e, 4 a, 4 e 

Nacionalizovaná razítka: 

       Asch 1 –  s písmenem – c p, 1 d 

       Asch 3 –  s písmenem – b, c 

Poštovní celistvosti

Když 21. září 1938  vyhlásil rozhlas, že pražská vláda přistupuje na podmínky odstoupení Sudet,  SdP okamžitě obsadila všechny úřady a těsně před půlnoci i hlavní poštovní uřad Aš 1. Po obsazení  bylo Čechům zabráněno odvézt všechny ceniny a tak vše zůstalo a bylo zkonfiskovano. Důkazy ukazují že přetisky se začaly používat od brzkých ranních hodin dne 22. září 1938.  

Nápadné je i časté použití razítka 30.IX.38 – 12. Toto pravděpodobně souvisí s oficiálním přijetím mnichovských dohod. V knize “Die Postwertzeichnen des Sudetenlandes” se píše že se nikdy neprodalo více poštovních cenin než tehdy. Píše se, že sběratelé i filatelisté přijížděli z řiše zdokumentovat tuto událost. Poštovní úřednici v té době pracovali dlouho do noci, aby uspokojili poptávku. Existují i razítka s časem 23 a 24 hodin. 

4 b 30.IX.38 - 23 hodin
Aš sudetský přetisk známky - sudety - Masaryk - Michel 5 K
5 K 30.IX.38 - 23 hodin
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - státní znak - Michel 2 K
2 K 30.IX.38 - 23 hodin
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Fronthilfekarte - poštou prošlý dopis
Dopis zaslaný do Berlína s 4 a (2x) a 5 (2x) s razítkem Berlin 4.10.1938
Aš přetisk známky - sudety - sudetenland - Fronthilfekarte - poštou prošlý dopis
Dopis zaslaný do Berlína s razítkem Berlin 4.10.1938
As | Asch | Sudetenland | 4a | nazi occupation
4a na dopise do Jablonce nad Nisou

Zdroje:

1. Handbuch der Sudetenphilatelie, Gerhard A. Späth (2021)

2. Die Postwertzeichnen des Sudetenlandes, J. Hugo Hörr (1941/1963)

3. modernidejiny.cz

4. Michel – Deutschland-Spezial 2021

5. POFIS Československo 1918 -1939 (2015)

6. asch-boehmen.de